Poslední zápas o život - Tři andělé volají - A. Dvořáková

Detailní popis produktu

Kniha je určena pro mladé od 12 -100 let

Úryvek:

   Dvě děvčata prožila den plný zábavy.

   „Ahoj, dneska jsme byly na únikovce,“ hlásila hned Eliška Tomášovi. „Byly jsme zavřené a musely jsme překonávat různé zkoušky. Měly jsme pouze 60 minut na to, abychom vyřešily obtížné hádanky a našly důležitý klíč, díky kterému se nám podařilo uniknout ze zavřené strašidelné místnosti. Musely jsme taky hodně spolupracovat, protože na některé úkoly by byl jeden člověk slabý. Ještě že to byla jen hra, nechtěla bych to prožívat v reálu a nevědět, jak to dopadne.“

   Tomáš chvíli poslouchal a byl zvědavý, protože sám na žádné únikovce nebyl. Na jednu stranu by to rád prožil, na druhou si uvědomoval, že to nic moc užitečného nepřináší.

   Za několik dní však pro něj nastala realita únikovky přímo ve vlastním pokoji. Bylo zle a byl to strašný boj. Maminka byla ten den nezvykle smutná a Tomáš cítil, že se něco děje. Večer, když byl konečně čas a klid, si ho zavolala a začala se ptát, zda tuší, co v posledních dnech způsobilo, že je tak roztržitý, nesoustředěný, podrážděný, prostě jiný než dříve. Tomáš hned začal tušit, kam maminka míří. Mobil a zase ta hra! Již dříve Tomáš prožíval závislost na jedné hře, která pohlcovala jeho mysl i čas. A nyní je to opět tady. Únikovka začala a Tomáš si to ani neuvědomoval. Byl to tvrdý boj. Tím tvrdší, že byl reálný. Nebyla to žádná zábava v tu chvíli, žádný jasný dobrý konec, ale tvrdá realita, kdy jde člověku o jeho nasměrování k dobru či zlu.  Tomáš hledal klíč, ale zatím ho neměl, a tak zoufale okolo sebe útočil. „Proč to nemůžu hrát a všichni ostatní jo, vždyť to nic špatného není, já to ale chci…“ Tato únikovka vyžadovala také týmovou práci, protože ve dvou se to táhne líp, proto maminka vzala zvláštní knihu a začala číst a hledat indicie. Jakub 4,7-8: „Poddejte se tedy Bohu. Postavte se proti ďáblu a uteče od vás. Přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.“ Protože Tomáš žije ve věřící rodině, věděl moc dobře, že se tato hra pro něj stala těžkou závislostí. A přestože nechtěl, poslechl a prosili společně Boha o pomoc. Tomáš chtěl modlitbu rychle ukončit. Ani se mu nechtělo říci amen. Když v tu chvíli se to stalo. Našel konečně ten potřebný klíč. Na závěr své prosby ještě zoufale a ze srdce vykřikl… (správný klíč k vítězství hledej dále v knize).

   Únikovka najednou dostala rychlý obrat, úkoly a kódy, které bylo doteď nemožné zvládnout, se začaly samy objevovat a otvírat. Tomáš vzal mobil a rychle odinstaloval hru, ale to ještě nebyl zdaleka konec. Stále bylo mnoho lákadel okolo něj. Měl tam různé fotografie herních úseků, kterých dosáhl a bylo potřeba se jich zbavit, aby ho nelákaly a nevyvolávaly vzpomínky. Bylo potřeba vzít počítač a odinstalovat hru i z něj a spolu s ní i další podobné hry. Ale stále nebyl konec. Bylo potřeba kontaktovat lidi z herní komunity přes messenger a napsat jim, že hru ukončil a již dál s nimi nebude ve hře spolupracovat. 

   „Uf, byla to fuška,“ vydechl konečně Tomáš. „Ale mami, tak moc se mi ulevilo. Ani nevíš, jakou mám radost, že jsem to vymazal. Děkuji, že jsi mi pomohla.“

   „Já toho ve skutečnosti zas tak moc neudělala,“ řekla maminka. „Jen jsem se musela obrnit trpělivostí, modlit se a snést tvé útoky. Ale víš, čím to je, že se tvé myšlení najednou úplně změnilo a dostal jsi sílu tu hru vymazat?“

   Tomáš už ví, za chvíli budeš vědět také ….