GLOW - Mohou mrtví mluvit?

Detailní popis produktu

Co kdyby se tě někdo zeptal: "Jsi auto, nebo počítač?" Asi by tě taková otázka vyvedla z míry. "Nejsem auto ani počítač. Jsem přece člověk."

To je pravda, ale zkus se nad tím zamyslet. Auta a počítače mají s námi lidmi jednu věc společnou – všichni potřebujeme rozum, abychom správně fungovali. Auta sama o sobě rozum nemají. Potřebují rozumného řidiče, který do něj nastoupí, nastartuje motor a odjede. Když řidič dorazí do cíle a otočí klíčem, auto takříkajíc "zemře". Řidič opustí své „mrtvé“ auto a jde si po svých. Auto tedy svou úlohu plní pouze za účasti člověka.

Počítač funguje trochu jinak. Svůj rozum – inteligenci – má zabudovaný v softwaru počítače. Ale i tato inteligence zůstává skryta, dokud ho nepřipojíme ke zdroji elektrické energie. Když elektřina "vstoupí" do počítače, "ožije" a může provádět inteligentní úkony. Jakmile ho od zdroje odpojíme, inteligence počítače "umírá". POČÍTAČ VŽDY POTŘEBUJE ČLOVĚKA, ABY HO ZAPOJIL DO ZDROJE ENERGIE, bez které by nemohl fungovat.

Někteří lidé věří, že podobně jako auto, i naše inteligence vychází z duše, která přebývá v našem těle a je nezničitelná; nikdy nemůže zemřít. Když tělo zemře, duše opouští tělo a kdesi dále pokračuje ve své vědomé aktivitě.

Jiní lidé jsou přesvědčeni, že naše inteligence, podobně jako ta počítačová, je zabudovaná. Vychází výhradně z interakce nervových buněk v lidském mozku. Mozek – stejně jako počítač – také potřebuje zdroj energie, který je mimo něj, aby ho spustil a uvedl inteligenci do chodu.

Biblický příběh stvoření nám pomáhá pochopit, jakým způsobem jsme byli jako lidé utvořeni. V biblické knize Genesis 2,7 je napsáno: "I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem." Všimněme si dvou věcí: Zaprvé, podobně jako počítač, Adamovo i naše tělo, včetně našeho mozku, je z hmotného materiálu. Adamovo tělo i mozek začaly fungovat poté, co do nich Bůh vdechl dech života. V té chvíli se Adam stal inteligentní živou bytostí – to je model počítače, ne model auta.

Smrt je opakem tohoto procesu. Bible v knize Kazatel 12,7 o smrti říká: "A prach se vrátí do země, kde byl, a duch se vrátí k Bohu, který jej dal." V původním hebrejském znění tohoto textu slovo duch znamená dech nebo vítr. Když zemřeme, Bůh si bere zpět svůj dech života, kterým aktivoval náš mozek, a naše inteligence zaniká.

Teď si asi pomyslíš: "Počkej chvíli, ten dech života, který se vrací zpět k Bohu, je přece naše duše." Je pravda, že když umíráme, Bůh si bere zpět něco z nás, ale ať je to cokoliv, není to inteligentní, protože v knize Kazatel 9,5 je napsáno: "Živí totiž vědí, že zemřou, mrtví nevědí zhola nic." Takže tento dech (nebo duch), který se vrací zpět k Bohu, není ona inteligentní součást naší přirozenosti.

A tak jsme my lidé jako počítače. Poté co nám prostřednictvím svého životodárného zdroje – dechu života – dá Bůh energii, stáváme se živými bytostmi a "spouští" se naše inteligence. Jakmile si Bůh tento životodárný zdroj vezme zpět k sobě, umíráme a naše inteligence se "vypíná".

Záleží na tom?

Možná se ptáš: "Proč bych měl o tom právě teď přemýšlet? Vždyť to zjistím při vzkříšení."

Máš pravdu, je to malý detail. K životu nepotřebujeme vědět, zda naše rozumová část funguje jako auto, nebo jako počítač. Nicméně existuje velmi závažný důvod, proč právě teď potřebujeme vědět, jak jsme stvořeni. Nejsme totiž jediné myslící bytosti na naší planetě. Bible říká, že před několika tisíci lety se třetina inteligentních bytostí – andělů – vzbouřila proti Bohu. Stali se zlými, proto byli svrženi z nebe na naši planetu (Zjevení 12,7–9). Nazýváme je démony a vede je mistr – satan. A jedním z jejich hlavních úkolů je obelhávat lidi (Jan 8,44).

Ježíš svým učedníkům řekl, že krátce před jeho druhým příchodem se objeví falešní kristové a "svedou mnohé" (Matouš 24,5). O pár let později jeden z Ježíšových učedníků řekl, že v posledních dnech pozemských dějin "duchové ďábelští, kteří činí zázračná znamení, vyšli ke králům celého světa, aby je shromáždili k boji v rozhodující den všemohoucího Boha" (Zjevení 16,14). Jeden z Ježíšových nejhorlivějších následovníků, muž zvaný Pavel, to vyjádřil podobně: "Ten zlý přijde v moci satanově, bude konat kdejaký mocný čin, klamná znamení a zázraky a všemožnou nepravostí bude svádět ty, kdo jdou k záhubě, neboť nepřijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila" (Druhý list Tesalonickým 2,9.10).

Jaký je vztah mezi satanovými svůdnými zázraky, které bude konat v poslední době, a tím, že máme vědět, co je zdrojem inteligence?

Spiritismus

Určitě jste už slyšeli o spiritismu. Websterův slovník definuje spiritismus jako víru, že mrtví žijí jako duchové, kteří mohou komunikovat s živými, a to především prostřednictvím někoho třetího (média).*

Tato víra je dnes velmi rozšířená. Mnohé populární televizní show a filmy, které byly v poslední době natočeny, jsou ovlivněny těmito myšlenkami. Dalším populárním "důkazem" inteligentního života po smrti je takzvaná mimotělní zkušenost. Lidé, kteří se ocitli na hranici smrti, tvrdí, že vystoupili ze svého těla a prošli přes tmavý tunel na druhou stranu, kde se setkali se svými zesnulými přáteli a blízkými, o nichž předpokládali, že jsou v nebi, a poté se vrátili do svého oživeného těla. Po tomto zážitku jsou schopni mluvit o tom, co během něj viděli a slyšeli.

Také čarodějnictví zahrnuje myšlenku, že naše inteligence pokračuje i po smrti. Zájem o tuto tematiku v naší kultuře nejlépe vystihují knihy o Harrym Potterovi.

Je pozoruhodné, že většina křesťanů souhlasí se spiritisty v tom, že lidské bytosti mají nesmrtelnou duši, která pokračuje ve vědomé existenci i po tělesné smrti. To poskytuje otevřený prostor pro démony, kteří obelhávají lidi tím, že se maskují za jejich zesnulé příbuzné pobývající v nebeské blaženosti. Ve skutečnosti však jejich milovaní odpočívají v hrobě bez jakéhokoliv vědomí a inteligence.

Během posledních událostí pozemských dějin, jež nastanou v blízké budoucnosti, satan použije tuto populární, ale nebiblickou víru, že mrtví komunikují se živými, jako součást svého plánu na svádění a klamání lidí. Proto je tak důležité už dnes znát pravdu o stavu člověka po smrti. Ochrání nás to před tím, abychom před návratem Ježíše Krista nebyli satanem oklamáni.

Nakonec je tu ještě jeden důvod, proč mnozí věří, že fungujeme podobně jako auto. Myšlenka ztráty vědomí v okamžiku smrti jim připadá děsivá. Život po smrti však nezávisí na našem pokračujícím vědomí po smrti, ale na přijetí Ježíše za svého Spasitele a na tom, že uvěříme jeho zaslíbení, že nás oživí "při vzkříšení v poslední den" (Jan 11,24).

Proč ho nepozvat do svého života již dnes a mít jistotu vzkříšení a přijetí do jeho věčného království?

* Přeloženo z Webster´s New World Dictionary, Second College Edition. Viz také Deuteronomium 18,10–12.